Ženské dávno nejsou, co bývaly aneb Příběhy století z finské sauny

Léto ve Finsku. Sedím v sauně, piju pivo, tak jako všichni kolem mě. Potím se a poslouchám nahořklé finské příběhy posledních sta let, které tu z těl kapají společně s potem.

Třeba tenhle: „Můj tatínek byl poslední v rodině, kdo se narodil v sauně, protože to bylo na statku to nejčistší místo. V sobotu si vždycky koupil na trhu půl kila malých syrových ryb. Doma si sednul ke stolu, poslouchal rozhlas a ty ryby jednu za druhou snědl. S hlavičkou a syrové, tak, jak byly. Tohle už se ve Finsku dneska moc nedělá.“

„Vždycky když máš pocit, že seš pohodě, tak se něco podělá. Dostal jsem od života přes hubu, rozved se, zvednul se, už jsem myslel, že je všechno v pohodě, že si teď konečně odpočinu, ale v tu chvíli jsem dostal od života do huby podruhý a zase se rozvádím.“

„Mně komáři nevaděj. U nás se to dělá tak, že vezmeš batole, strčíš ho na noc ven, aby ho pořádně poštípali. Člověk si pak na to štípání zvykne. Máma to takhle udělala se mnou, já to takhle udělal se svým synem. Starý laponský zvyk.“

„Nejvíc lidí se ve Finsku uchlastá zrovna dneska, kdy je nejdelší den v roce. Nejčastější smrt? Z jezera vytáhnou mrtvolu chlapa, má rozepnutý poklopec. Policajti hnedka vědí. Slavil léto a byl tak namletej, že při čůrání spadnul do vody a kalhoty si už zapnout nestačil.“

„No jo, ženské ve Finsku už dávno nejsou, co bývaly. Otázka ale je, co jsme dneska my, chlapi ve Finsku.“

„Dlouho jsem přemýšlel o tom, proč my Fini jsme takoví samotáři, proč tak málo mluvíme, proč se rozkecáme vždycky jenom v sauně. Jsme původně lovci. A když lovíš, musíš být zticha. Nesneseš, aby ti do toho někdo kecal.“

„Můj strýc se nikdy neoženil. Když se ho někdo zeptal na ženské, tak vždycky řekl: Žádná ženská ti to neudělá jako losos. Nevím, ale podle mě kecal.“

„Děda bojoval s Rusama v zimní válce. Byl snajpr. Vždycky číhal na tu chvíli, kdy se Rusové v té strašné zimě stáhli k ohni a hřáli si ruce. Oheň jim ozařoval tváře. A na tu chvíli děda čekal. Prásk, prásk, prásk. Později k němu začali chodit na návštěvu jako duchové. On moc pil.“

„Vy Češi jste pro nás Finy asi něco takového jako jsou Italové pro vás. Trochu moc temperamentní, ukřičení a užvanění. Takoví fotbalisti.“

„Táta jezdil celý život s traktorem a měl jenom samé zetory. Ty mrchy strašně rychle rezivěly. Ale on si jiný traktor nikdy nekoupil, nějak se do nich zamiloval. Má jich teď na statku deset a nejezdí už ani jeden. Ale do šrotu je nechce dát.“

„Klasická finská vražda? Dva dobří kamarádi sedí v kuchyni, popíjejí, je jim fajn. Pak se pohádají kvůli kravině a jeden z nich vytáhne kudlu.“

Ještě chvíli se v sauně povídá, v hlavách to hučí a v žilách taky a pak někoho napadne polít rozpálená kamna pivem. Venku je pořád světlo. Nebo už zase.

PS: Více o saunách a finských mužích potících se v nich najdete ve skvělém dokumentárním filmu Miesten vuoro (Pára života, autoři Joonas Berghäll and Mika Hotakainen, 2010). Finsko ho vyslalo do souboje o Oscara. Nakonec ho sice nezískal, ale to je fuk. Konečně opravdový a dojemný film pro chlápky o jejich smutcích. O Finech, ale nejen pro ně.

© Jaroslav Rudiš, 2011


Jaroslav Rudiš se představuje:

Jaroslav Rudiš (*1972) Autor románů Nebe pod Berlínem, Grandhotel, Potichu, Konec punku v Helsinkách a Národní třída. S výtvarníkem Jaromírem 99 vytvořil úspěšnou komiksovou trilogii Alois Nebel, podle které vznikl mezinárodně úspěšný film. Za své knihy získal Cenu Jiřího Ortena a čtenářskou cenu Magnesia Litera. Je spoluautorem několika českých a německých rozhlasových a divadelních her i filmových scénářů. Žije a pracuje mezi Českou republikou a Německem. Píše česky i německy.
Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené, Povídky / Shortstories. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Ženské dávno nejsou, co bývaly aneb Příběhy století z finské sauny

  1. Jan Švancara napsal:

    Díky za filmový tip

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s